AC nebo DC nabíjení?

Samotné označení AC je zkratka pro termín "alternating current", tedy střídavý proud. AC nabíječky, označované jako pomalé nebo středně rychlé, jsou zařízení, která zprostředkovávají střídavý proud pro dobíjení elektromobilu. 

Výraz "nabíječka" je zde ale trochu nadsazený. AC nabíječky totiž neobsahují žádnou silovou elektro- niku. Nemají v sobě ani transformátory, ani usměrňovač. Nejde tedy ve skutečnosti o nabíječku jako takovou, nýbrž spíše o rozhraní mezi přípojkou elektřiny a elektromobilem. Nabíječka samotná, tedy usměrňovací zaří- zení, které přemění střídavý proud do stejnosměrné podoby, je přímou součástí elektromobilu. Z toho plynou i vlastnosti AC nabíječek: V zásadě se neliší rychlostí dobíjení. Ta totiž záleží čistě na elektromobilu a jeho technické výbavě. U AC nabíječek se tedy udává maximální rychlost (výkon), kterou jsou schopné do elektromobilu proud převádět. Většinou se udává údaj 22 kW, což odpovídá příkonu 32 A na třech fázích. Některé dobíjecí stanice fjsou ale z výroby uměle omezeny na výkony nižší, nejčastěji 11 kW (16 A na třech fázích), nebo dokonce 3,7 kW (16 A na jedné fázi). Důvod pro existenci těchto uměle zpomalených AC nabíječek je ale spíše marketingový než praktický. Výrobci mají možnost u jediného modelu nabízet levnější (omezenou) i dražší (neomezenou) variantu. Pro majitele starších elektromobilů se slabším palubním systémem mají k dispozici cenově atraktivní, levný základní model a ostatním mohou prodávat neomezenou plnohodnotnou stanici s vyšší marží. Pochopitelně se reálně prodá nejvíc těch neomezených.

Na rozdíl od AC nabíječek jsou DC rychlonabíječky už skutečně plnohod- notnými nabíječkami. Na vstupu jsou vždy připojeny na tři fáze a výstupem je už stejnosměrný proud (DC - "direct current"). Mají tedy plus a minus, jak je známe z baterií nebo nabíječek na mobilní telefon. Dobíjecí stanice na stejnosměrný proud je v podstatě obdobou palubní nabíječky elektro- mobilu s rozdílem ve velikosti a vý- konu. Klasická DC rychlonabíječka je velké zařízení. Dosahuje rozměrů parkovacího automatu, ty silnější jsou dokonce velké téměř jako telefonní budka. Z toho vyplývá, že schovat takto rozměrné a výkonné zařízení do auta je fyzicky nemožné. Proto je výkon DC rychlonabíječek několikanásobně vyšší než výkon nabíječek integrovaných v elektromobilech. DC nabíječky disponují výstupním napětím 400 V stejnosměrných. Aktuální novinkou jsou elektromobily pracující s 800 V. Ne všechny DC nabí- ječky 800 V podporují, a proto elektro- mobily podporující 800V sběrnici (některé modely Porsche, Audi, Kia, Hyundai) vždy mají integrovaný i DC/DC převod- ník z 400 V na 800 V, aby bylo možné doplnit energii v těchto nejmoderněj- ších elektromobilech i ve starších DC rychlonabíječkách.

AC nabíječky stojí nejčastěji v rozmezí "nižších desetitisíců" až cca sta tisíc, v závislosti na výbavě a provedení. Do- bíjecí stanice s integrovaným kabelem, a zejména s více nabíjecími body, jsou pochopitelně o něco nákladnější než zá- kladní modely osazené pouze zásuvkou pro vlastní kabel. Nástěnné wallboxy jsou zpravidla levnější než obdobná stojanová provedení.

DC rychlonabíječky s výkonem alespoň 50 kW stojí od 400 000 Kč bez DPH výše. Na trhu jsou i modely s vý- konem 20-25 kW, které jsou levnější, avšak stále hovoříme o částkách kolem 200 000 Kč bez DPH. Cenový rozdíl ví- ceméně vymezuje jejich základní účel: DC rychlonabíječka je vhodná tam, kde si na sebe časem vydělá. AC nabíječka pak všude jinde.